Jiráskovo náměstí 4 / 1439
Podobně jako Erwin Berger (viz Jiráskovo nám. 5 / 35 a Masarykově náměstí č. 18 / 1459) a Sigmund Roth (viz Masarykově nám. 21 / 38 a Jiráskovo nám. 2 / 1437). měl dům Nathana Juhla své "dvojče" na Masarykově nám. č. 19 / 36.
Na parcele zadního traktu domu č. p. 36 zadal majitel reality Nathan Juhl významnému architektovi Felixi Neumannovi stavbu tříposchoďového obchodního a obytného domu. Nathan Juhl se narodil v roce 1867 v Dolních Bludovicích. Vystudoval německé gymnázium v Moravské Ostravě a stal se obchodníkem a významným majitelem nemovitostí. Kromě domu na Jiráskově náměstí vlastnil zmíněný dům č. p. 36 na Masarykově náměstí, ve kterém provozoval obchod se smíšeným zbožím. Zemřel v roce 1936 a oba domy zanechal dceři Hildě provdané Grossové. Stavba budovy na Náměstí císaře Františka Josefa proběhla v letech 1910-1911. Z nájemců obchodních místností ve 20. létech 20. století lze jmenovat firmu Engel a Ornstein nabízející zde hračky a vánoční ozdoby a v letech třicátých uzenářství Bartener a Blech a Niemczykův obchod s jižním ovocem. V domě bydleli kromě bankovních úředníků, inženýrů, služek či obchodníků rovněž redaktoři Ducha času Josef Falta a František Čepek. V roce 1936 se majitelkou domu stala Hilda Grossová, která zahynula s manželem a dcerou v koncentračním táboře Treblinka. Po 2. světové válce se stal vlastníkem nemovitosti Vystěhovalecký fond pro Čechy a Moravu. Později majetek přešel na stát, který ho spravoval prostřednictvím okresního podniku bytového hospodářství (OPBH). V 60. letech zde bylo umístěno výukové středisko maloobchodu s potravinářským zbožím, n. p. Pramen, pak Elektrotelevizní služba a roku 1968 laboratoře a kanceláře ostravské pobočky Státní zkušebny drahých kovů. V roce 1969 byl dům adaptován pro potřeby Družstva umělecké výroby Zlatník, které v němu umístilo tavírny, lučebny a v přízemí prodejnu. Do roku 2007 bylo v přízemí umístěno knihkupectví Kanzelsberger.
[zdroj: Juřica, Martin Dějiny Jiráskova náměstí v Moravské Ostravě In: Ostrava 23, nakl. Tilia, Šenov 2007, str. 177-203.]
...
Kulminačním bodem asanace se stal rok 1911. Kolem tohoto data vyrůstá několik výrazných celků, jejichž podobu z větší části určili místní tvůrci. Ačkoliv urbanistické pozadí celé akce dosud nebylo zcela objasněno, můžeme předpokládat, že je podmínila velmi kvalitní koordinační činnost městského stavebního úřadu.
V recepci soudobé berlínské tvorby, byť přirozeně s výrazným stylovým posunem, i dále pokračoval Felix Neumann. Otázkou podrobnějšího studia by se mohl stát tvůrčí podíl jednoho z projekčních spolupracovníků z jeho kanceláře, talentovaného kreslíře Adolfa Dočkala. Jejich objekty vesměs vycházely ze symetrických, barokně modelovaných hmot, završených volutovými štíty, a v detailu oživovaných lujsejézním dekorem medailonů, festonů a zejména filigránského ornamentu vlnovek a šperkařsky ztvárněných prvků. 33
...
33 Poznamenaly zejm. severozápadní frontu hlavního náměstí (nájemní domy J. Juhla, čp. 36, z r. 1911; dům S. Rotha, čp. 38, z téže doby [1910]), větší část Jiráskova nám. (hotel H. Langera, č. 3, a náj. dům E. Bergera, č. 5) i jednotlivé stavby (zvi. dům I. Schwalze z r. 1911, 28. října 58, a dům F. Šmolky z téhož roku, Zahradní 1).
[zdroj: Zatloukal, P., O Mor. O. jako "Rezervaci" arch. pozdní Secesa a Art déco In: Ostrava 18, nakl. Tilia, Šenov 1997, 168]