Budova městské hasičské zbrojnice
Smetanovo nám. 886
Autorem není Felix Neumann, ale městský stavitel architekt Oskar Mratschek
Tuto postatnou informaci nám zaslal Radoslav Daněk z Archívu města Ostravy, děkujeme.Až do konce minulého století prostý lid věřil v nadpřirozenou sílu sv. Floriána. Ten byl také v našich zemích uctíván jako patron ohně a ochránce před nebezpečím požáru. Právě jemu byla vzdávána mimořádná úcta. V den jeho svátku, tedy 4. května se sloužily mše za odvrácení ohně a konala nejrůznější procesí. Například v roce 1763 sv. Florián dokázal změnit směr větru tak, že nakonec vyhořela jen část města. Ostravští měšťané nechali poté postavit na náměstí kamennou sochu sv. Floriána v životní velikosti jako římského vojáka, který drží v levé ruce korouhev a pravou rukou lije z konve vodu do ohně. Ostravské náměstí zdobila tato barokní socha až do roku 1960.
Od 60. let 19. století se začaly postupně utvářet dobrovolné hasičské sbory. Převážně se jednalo o sbory německé, protože nacházely poněkud výraznější podporu pro svou činnost u tehdejších německých městských správ a rakouských státních úřadů. Vůbec první německý dobrovolný hasičský sbor byl v Moravské Ostravě založen v roce 1872. O dva roky později to už bylo v Hrušově a následně byly utvořeny sbory ve Vítkovicích (1884) a Přívozu (1885). Právě v 80. a 90. letech minulého století se síť dobrovolných hasičských sborů rozšířila téměř do všech obcí
Ale vraťme se zpět na úplný začátek. Psalo se datum 17. června 1872 a v restauraci Karolinských lázní se konala ustavující schůze nově založeného německého dobrovolného hasičského sboru Moravské Ostravy, do jehož čela byl zvolen člen obecního výboru Antonín Kasperlik. Sbor měl 161 členů, a to v družstvu lezců, stříkačů, strážním a dohledacím. Dobrovolníci přebrali pojízdnou ruční stříkačku, která byla společně s drobnou výzbrojí umístěna v městské věznici. Další dvě ruční stříkačky byly volně postaveny v podloubí radniční věže. Hasiči poté získali pojízdnou otočnou stříkačku, posunovací žebřík i vůz na rychlou přepravu 12 mužů. V roce 1894 bylo na území Moravské Ostravy zřízeno 26 zvonkových poplašných stanic a rok nato zprovozněn telefon. V roce 1892 hasiči zakoupili od firmy W. Knaust parní stříkačku za 3 600 zlatých. V tomtéž roce byla hned vedle nevyhovujícího hasičského skladiště na Antonínově náměstí (dnes Smetanovo nám.) postavena za 23 tisíce zlatých moderní jednopatrová hasičská zbrojnice s 28m lezeckou věží. V každém ohledu byl moravsko-ostravský hasičský sbor před první světovou válkou nejlépe vybaveným a vycvičeným sborem.
Až do roku 1927 působil v Moravské Ostravě německý hasičský sbor jako jediný. Dne 27. února 1927 došlo k založení Českého hasičského sboru Moravská Ostrava. V roce 1932 byla činnost obou sborů upravena novým hasebním řádem. Pohotovost drželi jeden měsíc čeští dobrovolníci, následující pak němečtí. I přesto však docházelo k velkým sporům zejména u společných zásahů, při kterých si německý sbor vymiňoval přednostní právo. V období 2. světové války (1943) zabrala hasičský dům německá protiletecká policie. Českému hasičskému sboru byl přidělen dřevěný barák u divadla. K dispozici měli pouze přenosnou motorovou stříkačku a staré hadice. I tak velmi aktivně a s plným nasazením pomáhali při vyprošťování raněných a mrtvých při těžkém náletu v roce 1944. Při osvobozovacích bojích se snažili zachránit výzbroj a výstroj. Autostříkačky a další vozy převezli do kolonie Hlubina, kde bez větší újmy přečkaly přechod fronty.
[zdroj: (m&j) Dobrovolní hasiči si v květnu připomenou 130 let od založení svého prvního sboru In: Ostravská radnice 4, Ostrava 2002.]