Felix Neumann (1860-1942) - ostravský architekt



Nájemní a obchodní dům prof. Johanna Hadaszczoka

Nádražní 73 / 910 (Harantova č.o. 1), Moravská Ostrava (d.)


  • Mapa Moravské Ostravy: okolí Dolu Jindřich
  • Orientační mapa Moravské Ostravy - stav v r. 1922

  • HADASZCZOK, Johann,

    středošk. prof., průkopník turistiky, odb. spisovatel, * 21. 4. 1858 Frýdek (m.č. Frýdku-Místku), t 23. 9.1895 Moravská Ostrava (m.č. Ostravy).

    Nar. v rodině tkalce. 1868-69 studoval na soukromé škole, 1869-72 na státní reálce v Těšíně a 1872-73 v Opavě. Studia ukončil 1875 na státní reálce v Schottenfeldu ve Vídni. 1875-78 studium na Vysoké škole technické ve Vídni, 1882 vykonal zkoušky způsobilosti pro vyučování matematice a deskriptivní geometrii na vyšších reálkách. Od 1883 suplentem na zem. vyšší reálce v Moravské Ostravě. 1884 získal způsobilost vyučovat tělesné výchově na středních školách a uč. ústavech. Od 1886 do smrti prof. zem. vyšší reáfky v Moravské Ostravě. T. r. se oženil s Idou, dcerou moravskoostravského městského lékaře dr. Eduarda Kremera. Na škole působil jako knihovník a archivář, byl členem mužského pěveckého sboru (něm.) v Ostravě, místopředsedou Deutscher Turnverein tamtéž. Významně se zasloužil o rozvoj turistiky v tehdy turisticky málo využitých Beskydech. Stal se spoluzakladatelem Beskidenvereinu (žal. 2. 2. 1893 ve Frýdku), v němž se po přenesení sídla spolku do Moravské Ostravy stal jeho místopředsedou a od 1894 předsedou. Podílel se na projekci a výstavbě turistické útulny arcivévody Albrechta na Lysé hoře, zpřístupněné 21. 7. 1895. Byl též otcem myšlenky vybudovat turistickou útulnu na Slavíci v Těšínských Beskydech, kteréhož úkolu se podjala vítkovická odbočka Beskidenvereinu (otevřena slavnostně 18. 6. 1899). Na paměť tehdy již nežijícího prof. H. byla útulna nazvána Hadaszczokova (něm. Hadaszczok-Hütte).

    Bibl.: Ausfüge in die Umgebung von Friedland. Olmútz 1871; Der Kegelschnitt in centrischer Collineation mit berührenden Kreisen. In: Jahresbericht der Landes-Oberrealschule in Máhrisch Ostrau. Mährisch Ostrau 1892; Fuhrer durch die Beskiden (mit einer Spezialkarte der Westbeskiden). Máhrisch Ostrau 18941, 19082.

    Lit.: J.H., der Begründer des Beskiden-Vereines. In: Notizenblatt 1895, 11; Mattauch, J.: Prof. J. H. t. In: XIII. Jahresbericht der Landes-Oberrealschule in Mährisch Ostrau. Máhrisch Ostrau 1896, 41-44; Ostschlesische Portráts 2. Berlin 1996, 153-154.

    MM

    [zdroj: Myška, M., Johann Neumann (1858 - 1895) In: Biografický slovník Slezska a severní Moravy 7., Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta a Ústav pro regionální studia, Ostrava 1996, 37.]