Obchodní dům Rix
28. října ? / 203 (Vojanova, Velká), parcela 187 a 188
Byl postaven v letech 1909 podle plánů Felixe Neumanna.
V r. 1928 byl postaven nový obchodní dům Rix dle plánů Ernsta Kornera (1888-?), který byl však zničen při bombardování v r. 1944.
Na mapě v příloze knihy J. Vybírala Zrození velkoměsta (vyd. Era ve spolupráci s Národním památkovým ústavem, územní odborné pracoviště v Ostravě, třetí upravené vydání, Šlapanice 2003) je obchodní dům "RIX" architekta Felixe Neumanna chybně umístěn na místo obchodního domu L. Bronnera (ul. 28. října 39 / 192). Ten stojí na vedlejší parcele vlevo. Viz. obchodní dům L. Bronnera z r. 1911.
(zbořen 1945, na jeho místě dnes banka Volksbank a restaurace Pelikán)
Obchodní dům Rix patřil za první republiky ke skupině staveb, které změnily tvář města Moravské Ostravy. Nacházel se na třídě 28. října čp. 19 a jeho majitelem byl Adolf Liiftschitz se svou rodinou. Zpět ale k počátkům historie tohoto domu.
První zmínka o živnosti Adolfa Lůftschitze pochází z konce roku 1903, kdy získal koncesi k obchodování se smíšeným zbožím.51) Adolf Liiftschitz řídil obchod sám, přestože právem rozhodovat disponovala také jeho žena Elfrida Ripperová.52)
Název pro svůj pozdější obchodní dům získal obchodník od původního majitele objektu Julia Rixe, který mu dal oprávnění užívat označení firmy. Za toto povolení zaplatil již v lednu 1904 6000 K. Ačkoliv označení Rix užíval od tohoto data více než 26 let, teprve v roce 1930 byl tento název řádně zanesen do obchodního rejstříku.53)
A. Lůftschitz provozoval obchod se smíšeným zbožím a postupně rozšiřoval sortiment. V podnikání se mu dařilo a během dvacátými let dosáhl přestavbami podstatného rozšíření prodejních prostor a také firemního kapitálu. V roce 1928 ukončil rozsáhlou a nákladnou přestavbu obchodu v moderní obchodní pětipatrový palác, který se řadil mezi největší obchodní domy v republice (ohodnocen byl znalcem na dva miliony korun). Zákazník mohl ve čtyřech patrech obchodního domu nakoupit vše od špendlíku až po kabát. Nakupující, který zde utratil větší sumu peněz, obdržel dárek.54)
Z roku 1929 se dochoval statistický výkaz výdělku. Obchdník musel doložit své finanční poměry Finančnímu ředitelství v Brně. Dle této bilance byla firma Adolf Lůftschitz jedním z nejlépe prosperujících podniků v Moravské Ostravě. Čistý příjem z budov se pohyboval kolem 18 455 Kč, z podniků a zaměstnání 350 000 Kč, tedy celkem 368 455 Kč. Provozní kapitál firmy činil 2 689 310 Kč. Podnik měl v tomto roce 115 zaměstnanců a zřizoval své pobočky ve větších městech po celé republice.55) V roce 1930 změnil obchodník kvůli vleknoucím se sporům název svého podniku (viz dále) na „Obchodní dům RIX, nástupce Adolf Lůftschitz".56) Následujícího roku nechal zaregistrovat obchodní známku RIX u Obchodní a živnostenské komory v Olomouci. Známka byla určena k označení textilního zboží vlastní výroby.
Majiteli se tou dobou velmi dařilo, obchodoval s řadou zemí, nejvíc např. s Itálií. V povědomí zákazníků měl již výborné renomé a u obchodních institucí také, jak dokládá dopis Obchodní a živnostenské komory v Olomouci italskému konzulátu, který si ověřoval majetkové a obchodní poměry firmy.57) Ve 30. letech se na řízení podíleli jako veřejní společníci synové zakladatele. Po předčasné smrti syna Arnošta změnila společnost název a stala se komanditní společností. Posléze obchodníkova rodina přijala příjmení Rix.58)
Tou dobou pracovalo v obchodním domě už 250 zaměstnanců. V jeho prostorách bylo nabízeno ve 35 specializovaných odděleních textilní zboží všeho druhu: pánské, dámské a dětské ošacení, klobouky, čepice, látky, kožené a pletené zboží.59) Vedle textilu se v obchodním domě prodávaly také sportovní a domácí potřeby, koberce a bytové doplňky. Speciální oddělení zde nalezly také plnoštíhlé zákaznice. Sortiment nabízeného zboží se přizpůsoboval ročnímu období i aktuálním potřebám. Vždy v předvánočním čase se zřizovalo nové oddělení dárků. Při oslavách výročí vzniku republiky nabízel RDÍ zákazníkům prapory a vlaječky všech rozměrů.
S historií obchodního domu je spojeno soupeření s obchodním domem Taxtilia, které se neodehrávalo jen v obchodní rovině, ale také v soudní síni uTCrajského soudu v Moravské Ostravě. Celý spor začal v roce 1930, kdy firma Textilia, a. s., podala stížnost na obchodníka Arnošta Lůftschitze pro údajně nesprávné používání názvu obchodního domu v reklamě a inzerci. Obchodní dům Rix vynechával jméno obchodníka, které muselo být podle obchodního zákoníku u firmy jednotlivce vždy uvedeno.60) Soud tehdy obchodníkovi uložil, aby do šesti týdnu změnil znění firmy na všech reklamách a v inzercích.61)
Po třech měsících podala firma Textilia nové oznámení na obchodníka Lůftschitze, ve kterém si stěžovala, že stále používá špatné označení na firemních tabulích a světelných reklamách. Především plátěná reklama na Denisově náměstí na kavárně Evropa musela být Textilii trnem v oku, neboť visela přímo naproti tomuto obchodnímu domu. Na základě stížnosti u Okresního úřadu v Moravské Ostravě bylo zahájeno trestní řízení, odročené s ohledem na zahraniční služební cestu žalovaného. A. Lůft-schitz nemámil čas a požádal o registraci již zmiňované obchodní známky u Obchodní a živnostenské komory v Olomouci, která mu byla dne 17. 3. 1931 osvědčena. Tento velmi prozíravý krok usnadnil obchodníkovu pozici při dalším jednání, na kterém mohl předložit udělení ochranné známky RIX. U soudu tvrdil, že právě předpoklad získání známky ho vedl k rozhodnutí ponechat reklamní tabule a inzeráty beze změny.62) Soud nakonec nařídil obchodníkovi odstranit nevhodné reklamní tabule a povolil užívat ochrannou známku v reklamě na zboží, ke kterému se vztahovala. Spory mezi dvěmi konkurenty se táhly po celé období 30. let a participovali na nich přední ostravští právníci.63) V roce 1936 firma Textilia docílila změny názvu Liiftschitzovy firmy na Módní dům „RIX", Adolf Lůftschitz a syn. Veškeré spory ohledně správného obchodního názvu společnosti tak utichly. Posledním krokem v této kauze byla změna příjmení celé rodiny z Lůftschitz na Rix, provedená ve firemním rejstříku v červenci roku 1937.64)
50) J. Nesselroth se pokusil svůj obchodní dům zachránit před arizací prodejem orlov-skému obchodníkovi Albínu Chamrádovi. Protektorátní úřady však tuto smlouvu neuznaly a podnik byl po několikaměsíčním úředním jednání arizován; ZAO, KS MO, sign. A 29/243.
51)AMO, OÚ MO, Obchodní a živnostenské rejstříky, Svazek I. - svobodné a řemeslné živnosti, 1896-1907, i. č. 21.
52) ZAO, KS MO, sign. A V 252. Podle svatební smlouvy z roku 1902 uložené ve firemním spise.
53) Tamtéž.
54)Např. náramek z perliček nebo korálků. Ze vzpomínek pamětnice Bohuslavy Slabé (*1918), v té době studentky obchodní akademie, záznam rozhovoru natočený dne 18. ledna 2005.
55) AMO, Berní správa Moravská Ostrava, kart. č. 6, č. domu 208, nezpracováno. Pobočky zřídil v Praze, Brně, Prostějově, Košicích a Ústí nad Labem.
56) ZAO, KS MO, sign A V 252; také MADEJ, J. (ed.). Průmyslový..., c. d., s. 220.
57) ZAO, pobočka Olomouc, Obchodní a živnostenská komora Olomouc, Exportní oddělení - Ostrava 1923-1948, kart. č. 2296, i. č. 19057, sign. Emb 12799. Pochvalné byly také informace od Obchodního grémia v Moravské Ostravě.
58) ZAO, KS MO, sign. A V 252, nový název firmy zněl Módní dům JRDÍ", Adolf Lůft-schitz a syn.
59) AMO, OÚ MO, Obchodní a živnostenské rejstříky, Svobodné a řemeslné živnosti, Sv. III (1929-1932),VII (1932-1936) a VIII (1936-1944).Obchodník vlastnil koncese na tovární výrobu nejprve prádla (od roku 1930), později na dětské ošacení (1931), klobouky a čepice (1934).
60) Firma Textilia žádala o zakročení obchodního soudu a jako důkaz svého tvrzení přiložila ke stížnosti reklamy z novin. Obchodník Lůftschitz se omluvil, požádal soud o měsíční lhůtu na nápravu a podal žádost o registraci celého názvu v obchodním rejstříku. V žádosti se ale bránil proti nařčení. Poukázal na to, že dům se již od roku 1904 jmenoval RDÍ a že tento název získal na základě dohody s původním majitelem Juliem Rixem. Tuto skutečnost mu potvrdil městský úřad. Dne 27. 11. 1930, jak už bylo uvedeno, byl zanesen do obchodního rejstříku název obchodního domu „RDÍ", nástupce Adolf Lůftschitz.
61) ZAO, KS MO, sign. A V 252.
62) Tamtéž. Ukázal soudu dopis, ve kterém Obchodní a živnostenská komora oznamovala, že se smí ochrannou známku používat v inzerci a reklamě, protože tak obchodník upozorňuje spotřebitelské a odběratelské kruhy na zboží určité známky.
63) Firmu Rix zastupoval právník JUDr. Rudolf Kulka z Moravské Ostravy. Textilia si zvolila za svého zástupce JUDr. Otmara Husse, později JUDr. Evžena Fassala.
64) Změna povolena celé rodině výnosem Zemského úřadu v Brně ze dne 2. 3. 1937, č.j. 6501/2/III-5.
[zdroj: Chválová, Eva, Obchodní domy v Moravské Ostravě v období první republiky Ostrava 22, nakl. Tilia, Šenov 2005, str. 136-140.]
