28. října 3 / 284 (Nádražní), Moravská Ostrava
Postaven v r. 1911. V r. 1934 vnitně propojen ze sousedním obchodním domem Textilia. V r. 1956 navrhl a provedl architekt Lubomír Šlapeta interiérové zařízení obchodního domu Ostravica a navázal tak na ducha meziválečných obchodních interiérů. V současné době již několik let v poškozeném stavu po zřicení stropů při nepovolené rekonstrukci v r. 2000.
První republika: Kolem Textilie to žilo
V roce 1934 se sloučily dvě sousední budovy obchodního domu Textilia. Zákazníci tak, aniž to registrovali, procházeli interiéry objektu z let 1911-12 navrženého architektem Felixem Neumannem a o téměř dvacet let novější budovy Marie Frommerové. Zatímco dnes je okolí zavřeného obchodního domu Ostravica mrtvou zónou, v meziválečném období zde vládl bohatý společenský život. Ostravané mohli zamířit do kavárny hotelu Palace nebo třeba do obchodního domu Nesselroth. Pravý snímek zachycuje budovu Ostravice na počátku století, kdy zde stála tramvajová vozovna.
[zdroj: (ama), První republika: Kolem Textilie to žilo In: Mladá fronta DNES - Regionální mutace severni Morava a Slezsko, 7. 3. 2007, str. 4]
Ostravici čeká první kolaudace
Usmívající se tvář roztomilé holčičky a medový dort vítají již nějaký čas návštěvníky, kteří přijíždějí do centra Ostravy po ulici 28. října. Část čelní stěny obchodního domu Textilia překrývá velkoplošná reklama pekařské firmy. Průhledem přes zaprášená okna lze uvnitř budovy, která více než sedm desetiletí patřila mezi nejluxusnější módní domy v Ostravě, zahlédnout obrysy holých místností a schodiště. Navenek se Textilie dosud příliš nezměnila - kromě toho, že z ní před časem zmizelo nevzhledné lešení - uvnitř je ale podle Petra Beneše, vlastníka společnosti Ostravica Fashion, která objekt odkoupila na jaře roku 2005, vše připraveno k zahájení celkové rekonstrukce vnitřních prostor. Ještě tento týden proběhne ve starší části „dvojbudovy“ kolaudace první části oprav. Právě zde se 7. dubna 2000 při nepovolených rekonstrukčních pracech propadla střecha a stropy tří podlaží. „Následky havárie jsou zcela ostraněny, statika je absolutně v pořádku,“ říká Petr Beneš. Hlavní část dosavadní rekonstrukce ale proběhla již vloni v lednu a únoru, nejsou tedy majitelé v časovém skluzu? „Nemáme skluz. Jde o tak rozsáhlou rekonstrukci, že se časový harmonogram nedá přesně stanovit,“ uvádí Petr Beneš, který vlastní i bytový dům naproti Ostravici. „Nejsme investoři z Prahy, žijeme tady a nemůžeme si dovolit nedodržet dohody se všemi dohlížejícími orgány - ať jsou to památkáři, hasiči nebo hygiena,“ podotýká majitel. V současnosti se podle něj připravuje projektová dokumentace pro další fázi oprav. Termín otevření Beneš uvádět nechce. „Samozřejmě se snažíme, aby to bylo v co nejkratší době, ale nezáleží to jen na nás,“ říká.
Dosavadní historii obchodního domu Textilia rámují soudní pře. Ty počáteční - ve dvacátých letech minulého století - byly však spíše formální. První majitel Textilie Igo Wechsler byl opakovaně zažalován za to, že v inzerátech a reklamách neuvádí podle zákona u jména obchodního domu také své jméno. Jak píše Eva Chvalová ve studii Obchodní domy v Moravské Ostravě v období první republiky, po dvou pokutách -sto a dvousetkorunové - a opakovaným apelacím soudu dal obchodník záležitost do pořádku.
Soudní řízení, které provázelo případ předposledního majitele obchodního domu Kamila Kolka, bylo závažnější.
Poté, co se v důsledku jím vedených nepovolených rekonstrukcí probořila za plného provozu značná část budovy, byl podnikatel obžalován za obecné ohrožení. Následovaly několikaleté soudní tahanice, kdy se vyjasňovalo vlastnictví budovy a trestní odpovědnost. „Nejenže firma tehdy prováděla rekonstrukci načerno, oni se navíc neseznámili ani s architektonickou dokumentací budovy. Bourali nosnou zeď, která byla protkaná komínovými otvory,“ poznamenává k příčinám havárie Helga Kozelská-Bencúrová z Národního památkového ústavu v Ostravě. Obchodník IgoWechsler zaregistroval firmu Textilia do obchodního rejstříku v roce 1922 jako „obchod zbožím textilním, šátky a šály ve velkém a malém“. Pro prodejní prostory zvolil dům na nároží ulic Nádražní a 28. října postavený v letech 1911-1912 podle návrhu ostravského architekta Felixe Neumanna.
Společenský život v této části Ostravy byl oproti dnešku velmi pestrý. Lidé mířili do kavárny hotelu Palace nebo přes ulici na nákupy do obchodního domu Nesselroth. Majiteli Textilie se dařilo, společnost měla filiálky v Orlové, Bohumíně a Českém Těšíně. Nová budova - velkolepý obchodní palác s jedinečně řešeným schodištěm - vznikla podle návrhu berlínské architektky Marie Frommerové na místě bývalého neorenesančního domu v ulici 28. října. „Frommerová jedinečně spojila v té době módní art decó a funkcionalismus,“ říká Helga Kozelská-Bencúrová.
Zákazníci do nového paláce poprvé zamířili v roce 1930, o čtyři roky později byl komplex dvou objektů obchodního domu propojen.
Podobně jako některé další ostravské obchodní domy byla i Ostravica na konci druhé světové války poškozena při bombardování. Na rozdíl například od velkolepého obchodního domu Rix, který stál na místě dnešní Volksbanky a restaurace Pelikán, však naštěstí nebyla zničena zcela. V průběhu dalších let byly zjednodušeny fasády spojené budovy Textilie, k výraznějším architektonickým změnám už nedošlo.
Dnes je komplex budov navržen do seznamu kulturních památek.
[zdroj: Radová, Markéta, Ostravici čeká první kolaudace In: Mladá fronta DNES - Regionální mutace severni Morava a Slezsko, 7. 3. 2007, str. 4]
O Mor. O. jako "Rezervaci" arch. pozdní Secesa a Art déco
...
Kulminačním bodem asanace se stal rok 1911. Kolem tohoto data vyrůstá několik výrazných celků, jejichž podobu z větší části určili místní tvůrci. Ačkoliv urbanistické pozadí celé akce dosud nebylo zcela objasněno, můžeme předpokládat, že je podmínila velmi kvalitní koordinační činnost městského stavebního úřadu. V recepci soudobé berlínské tvorby, byť přirozeně s výrazným stylovým posunem, i dále pokračoval Felix Neumann. Otázkou podrobnějšího studia by se mohl stát tvůrčí podíl jednoho z projekčních spolupracovníků z jeho kanceláře, talentovaného kreslíře Adolfa Dočkala. Jejich objekty vesměs vycházely ze symetrických, barokně modelovaných hmot, završených volutovými štíty, a v detailu oživovaných lujsejézním dekorem medailonů, festonů a zejména filigránského ornamentu vlnovek a šperkařsky ztvárněných prvků. 33
...
33 Poznamenaly zejm. severozápadní frontu hlavního náměstí (nájemní domy J. Juhla, čp. 36, z r. 1911; dům S. Rotha, čp. 38, z téže doby [1910]), větší část Jiráskova nám. (hotel H. Langera, č. 3, a náj. dům E. Bergera, č. 5) i jednotlivé stavby (zvi. dům I. Schwalze z r. 1911, 28. října 58, a dům F. Šmolky z téhož roku, Zahradní 1).
[zdroj: Zatloukal, P., O Mor. O. jako "Rezervaci" arch. pozdní Secesa a Art déco In: Ostrava 18, nakl. Tilia, Šenov 1997, 168]