Lékárna U Zlaté koruny
Masarykovo nám. č.p. 34, Moravská Ostrava
OPRAVA:
Tento dům byl přisuzován F. Neumanovi, ten sice ve stavební dokumentaci figuruje na několika místech, ale není jeho autorem - z jeho ateliéru vyšel pravděpodobně první nerealizovaný projekt,
respektive projekt části domu orientované do ulice Solné a Jiráskova náměstí. Vzhledem k tomu, že Neumann spolu s Maxem Loöwym pak vedl samotnou stavbu, stalo se, že signoval i skutečně
realizovaný projekt domu na centrálním náměstí, jehož autorem je ovšem vídeňský architekt Wunibald Deininger.
Tuto postatnou informaci nám zaslal Radoslav Daněk z Archívu města Ostravy, děkujeme.
Dum č.p. 34 stál na nároží Masarykova náměstí a ulice Solné, jejíž západní stranu téměř celou zabíral. Na tomto místě se v dobách středověku nacházelo staré ostravské fojtství a posléze také dvůr olomouckých biskupů.
V 19. století zde již stál nevelký, jednopatrový dům s honosně vyhlížejícím štítem. V roce 1832 zde přestěhoval Severin Johanny svou lékárnu, která byla nejstarší a nejvyhlášenější v Moravské Ostrave. Její založení se datuje již k roku 1796 a původně sídlila na náměstí v č.p. 66. Zřejmě při přestavbě v roce 1843 prišel dům o své podloubí.
Po Severinovi vlastnil dům jeho syn Adalbert, který ve městě požíval nemalé úcty nejen pro své odborné vzdělání, ale také pro dlouholeté působení ve funkci starosty a zemského poslance. Rodinnou lékárnu Johanny velmi žárlivě střežil a svým vlivem dlouho bránil založení konkurenčního podniku ve městě. V roce 1895 však dům i s lékárnou prodal svému zaměstnanci Moritzi Ptaczkovi.
Ten se v roce 1907 rozhodl pro radikální přestavbu celého objektu. Starý dům nechal strhnout a na jeho místě začal budovat dva nové větší obytné domy, zvenčí sjednocené architektonicky fasádou, uvnitř však striktně oddělené; jeden s průčelím do Masarykova (tehdy Hlavního náměstí a náměstí Františka Josefa, budovy č.p. 34 a 34a), druhý do Jiráskova náměstí (viz fotografie níže). S novostavbou však byly spojeny značné potíže - stavební úřad totiž z bezpečnostně technických důvodů dlouho odmítal vydat potřebné povolení. Secesní třípatrový obytný a obchodní dům se zvláštní mansardovou střechou (architekt Wunibald Deininger, stavitel Felix Neumann a Max Löwy) byl nakonec po mnoha odvoláních kolaudován v únoru roku 1912. Část pozemku i s novým domem směřující do Jiráskova náměstí již v roce 1911 koupil fotograf s nezvyklým jménem Wenzel Wenzel.
Horní patra domu tvořilo celkem šest bytových jednotek, přízemí pak tři obchodní místnosti a lékárna. Ptaczek provozoval lékárenskou živnost až do roku 1941, kdy předal její vedení své dceři Marii Schrötterové. V srpnu roku 1944 byl dům silně poškozen explozí bomby, která dopadla na sousední objekt. Přízemní místnosti lékárny zůstaly ovšem stále provozuschopné. Po osvobození byl Moritz Ptaczek (tehdy již devětasedmdesátiletý) jako občan německé národnosti uvězněn v internačním táboře a posléze odsunut do Německa. Na jeho dům byla nejprve v roce 1945 uvalena národní správa a v roce 1947 byl konfiskován. O pouhé dva roky později došlo k jeho demolici.
Tradici a název "U zlaté koruny" převzala lékárna, umístěná dnes v sousedním domě na Masarykově náměstí 20 / 37. Na místě samotného domu č.p. 34 zůstala po zboření dlouho proluka a až počátkem šedesátých let byl na tomto nároží vybudován nový třípatrový obytný dům.
[zdroj: Lékárna U Zlaté koruny, Masarykovo nám. č.p. 34 http://amo.mmo.cz]
