Pozemky pro Novou radnici
...
Ostravští starostové v době ústavní ...
... Za starosty dra Gustava Fiedlera bylo rozhodnuto vystavěti novou aneb přizpůsobiti starou radnici novým požadavkům stále rostoucího města. Zprávu a rozpočet podal městský radní stavitel Hanuš Ulrich dne 7. listopadu 1912. Návrh vyzněl v ten smysl, aby pro stráž bezpečnostní a příslušný žalář byla vystavěna zvláštní budova a stará radnice přikoupením sousedního domu byla rozšířena, aneb aby byla postavena nová radnice na pozemcích
architekta Felixe Neumanna, kde se dnes na lézá revírní pokladna. Dne 18. dubna 1913 bylo rozhodnuto v městské radě, aby zakoupen byl pozemek od
Felixe Neumanna za 175.000 K. Ale než mohlo být přistoupeno k uskutečnění myšlenky, vypukla světová válka r. 1914, která za stavila veškeren hospodářský rozvoj nejen města, ale i říše. ...
...
Nová radnice ...
... Po uvážení všech výhod i nevýhod rozhodnuto, aby byla radnice postavena na novém místě. Ježto obec neměla vhodného pozemku pro novou radnici, rozhodl stavební bor v sezení 4. dubna 1913 na návrh referenta stavitele Ulrícha, že nejlépe vyhovuje stavební pozemek č. 831, náležející architektovi
Felixovi Neumannovi. Výbor doporučil pozemek zakoupiti, bude-li jeho cena mírná. V sezení dne 18. dubna 1913 sdělil stavitel Hanuš Ulrich se stavebním výborem, že architekt
Fel. Neumann žádá za pozemek 175.000 K na tři splátky, 50.000 K hned, 62.000 K a šeš měsíců a 3. splátku; za rok po splátce první částky při 6 .proc. zúročení. Návrh byl přijat. Měla tedy radnice býti postavena v těch místech, ,kde je dnes Revírní bratrská pokladna a kde chtěli ostravští měšřaňé už r. 1878 stavěti novou radnici. Ale jednání, bylo. přerušeno světovou válkou, která rozmetala nejen různé stavební plány, ale přetvořila společnost lidskou ...
...
[zdroj: Adamus, A., Z dějin moravskoslezské radnice, presidium městské rady Města Mor. Ostravy, 28. 10. 1930, 82, 86-87.]
...
... a konečně za třetí výstavbu nové radnice na zcela jiném, vhodném místě.
... poslední varianta svými výhodami převážila. Přložená zpráva stavebního úřadu nabízela proto dále tři možnosti volby:
- pozemek pare. č. 831, ohraničený dnešními ulicemi Českobratrskou, Husovou a Přívozskou, který vlastnil architekt Felix Neumann
- pozemky pare. č. 1292 a 1289, přiléhající k rohu Nádražní a Českobratrské ulice, jejichž majitelem byl Franz Fiala
- části pozemků ležících na Nádražní ulici zhruba v místech dnešního náměstí dr. Edvarda Beneše, které nabídli obci jejich majitelé Josef Tkast a František Meth.
Na druhé schůzi stavebního výboru 4. 4. 1913 přednesl stavitel Ulrich (po obsáhlé kritice všech nabízeríých variant) ve výboru návrh, aby byl zakoupen prvně navrhovaný stavební pozemek č. 831 architekta Felixe Neumanna, což bylo schváleno 23. 5. 1913.5 Stavební náklady tehdy předpokládaly skromnější výdaje ve výši cca 1,5 mil. rakouských korun.6 Další jednání bylo však zmařeno vypuknutím 1. světové války.
...
5AMO, AMMO-Listiny, sign. II B 243.
Viz též Ostrauer Zeitung, 24. 5. 1913, s. 6, který k tomuto zasedání uvedl, že byl předložen - ovšem opožděně -ještě jeden návrh, který předpokládal umístění radnice do bloku sevřeného dnešními ulicemi Poštovní, Zahradní, Milíčovou a Dvořákovou. Majiteli těchto parcel byli Franz Kremer a Leopoldina Tlschutschnerová, kteří si dokonce nechali zhotovit vídeňským architektem Deiningerem i předběžnou skicu nové budovy; pro své opožděné předložení nebyl však jejich návrh již vzat na pořad jednání.
6AMO, AMMO-Nreg, č. kart. 836.
[zdroj: Šerka, J., Historie výstavby Nové radnice v Mor. Ostravě In: Ostrava 18, nakl. Tilia, Šenov 1997, 261, 262.]
