* 10. 9. 1860 Ostrava-Radvanice
Studoval na vyšší reálce v Opavě (1869 -1876), na Vysoké škole technické ve Vídni (H. von Ferstel, K. Konig) a v Berlíně; v obou metropolích prošel i delší praxí (ve Vídni u W. Stiassnyho a v Berlíně u H. Kaysera a K. von Grossheima). Roku 1889 se jako architekt a stavitel (první na Moravě s titulem civilního architekta) vrátil do Ostravy a otevřel si zde vlastní kancelář. Zaměstnal v ní postupně řadu talentovaných asistentů, jejichž rukopis rovněž poznamenal různorodost Neumannových staveb (Hermann Muller, Karl Juraschek, Adolf Schnittenhelm, Max Lówy, Adolf Dočkal a další).
Neumannova rozsáhlá stavební činnost obsáhla vývoj od pozdního historismu po pozdní fáze secese. Přitom vždy rezonovala velkoměstsky koncipované ohlasy německého architektonického vývoje (severská neorenesance, klasicizující variace) a na dlouhou dobu vtiskla zejména centrální části Moravské Ostravy její charakteristický stylový nádech (hotel Gambrinus H. Langera na Masarykově náměstí 20, 1891; Německý dům - zbořen, 1892-1895; ředitelství Vítkovických kamenouhelných dolů na Smetanově náměstí 2, 1895; nájemní dům K. Witteka v Nádražní 157, 1898; evangelická fara na Husově náměstí 4, 1900-1901 [není autorem stavby]; nájemní dům W. Haase a G. Spitzera v ulici Na hradbách 12, 1903; nájemní dům A. Wechsberga na ulici 28. října 15, 1907; nájemní dům N. Juhla na Jiráskově náměstí 4,1910; nájemní dům S. Rotha na Jiráskově náměstí 2, 1910; nájemní dům N. Juhla na Masarykově náměstí 19,1911; obchodní a nájemní dům I. Schmelze na ulici 28. října 58 ,1911; nájemní dům F. Šmolky v Zahradní ulici 1, 1911; nájemní dům E. Bergera na Jiráskově náměstí 5, 1912; hotel H. Langera na Jiráskově náměstí 3, 1912; nájemní dům F. Kremera na Střelniční 2, 1912; nájemní dům M. Poppové v Kostelní ulici 2, 1912-1913) [není autorem stavby].
Literatura:
A. Schwarz, Das Deutsche Haus in Máhrisch-Ostrau. Gedenkblatter zur Feier der Emffhung am 2. und 3. Juni 1895, den mitgliedern und Forderern des Vereins Deutsches Haus gewidmet von... Máhrisch Ostrau 1895, s. 30. -Zatloukal 1990b, s. 259, 261, 270.
[zdroj: Zatloukal, Pavel, Příběhy dlouhého století, Architektura let 1750-1918 na Moravě a ve Slezsku, Muzeum umění Olomouc 2002, str. 389.]
1/ Emanuel, majitel pivovaru, komunální politik, * 1824 Radvanice (m. č. Ostravy), t 17. 8. 1896 Wien (Rakousko). Nar. jako nejst. syn v rodině Josefa N., majitele hostince a části velkostatku v Radvanicích, a jeho ženy Karoliny. Studoval v Těšíně a ve Vídni. V r. 1854 uzavřel sňatek s Karolíne, roz. Loew, s níž měl 3 syny a 5 dcer.
1859 převzal spolu s manželkou pacht radvanického statku a 1869 také provoz jednoduchého ručního pivovaru, který založil jeho otec již 1858. V následujících letech zvýšil výrobní kapacitu pivovaru převedením výroby na parní trakci, 1890 vystavěl nový ležácký sklep a 1894 novou sladovnu. 1874 se stal majitelem domu na náměstí v Morav. Ostravě (č. p. 37), v němž zřídil ví. hostinec, známý jako „Radwanitzer Bierha-Ile", později hotel „Gambrinus". Ještě za N. života převzal částečně řízení pivovaru a vedení hotelu jeho prvoroz. syn Arthur (* 1856, t 1931), který se po 1. svět. válce prosadil jako pivovarník v něm. Hamburku.
1867-69 byl E. N. poprvé zvolen starostou obce Radvanic. Tuto funkci vykonával ještě 1874-76 a 1889-91. Zasedal též v obecní radě Radvanic a předsedal místní školní radě. Byl členem něm. strany svobodomyslné a zakladatelem a členem představenstva spolku „Německý dům" v Morav. Ostravě.
V posledních letech života byl E. N. těžce nemocen. Odjel na kliniku do Vídně, kde se měl podrobit operaci; ještě než k ní došlo, zemřel. Pohřben byl na žid. hřbitově v Morav, Ostravě.
2/ Felix, arch. a stavitel, * 10. 9. 1860 Radvanice (m. č. Ostravy), t 5. 6. 1942 Morav. Ostrava (m. č. Ostravy).
Syn 1. Po celý život zůstal svob. a bezdětný. 1869-76 absolvoval vyšší reálku v Opavě. Architekturu vystudoval na vídeňské Vysoké škole technické (prof. H. v. Ferstel a prof. K. Kónig) a na technice v Berlíně. Praktikoval u vídeňského stavitele W. Stiassneho, později u berlínských arch. H. Kaysera a K. v. Grossheima, 1889 se vrátil do Morav. Ostravy, kde v květnu příštího r. otevřel ví. stavební firmu.
F. N. byl 1. civilním arch. na Moravě a 1. žid. stavitelem na Ostravsku. 1890-1918 se významně podílel na výstavbě města a jeho arch. podobě. Záběr jeho tvůrčí činnosti sahal od pozdního historismu až k pozdním fázím secese, do ostravského prostředí s sebou F. N, přinesl řadu impulzů soudobé něm. velkoměstské architektury (severská neore-nezance, klasicizující variace). Stal se jedním z nejvýznamnějších ostravských tvůrců dekorativní secese. 1892 přihlásil svůj projekt do soutěže na stavbu Německého domu. Vítězný návrh vynesl autorovi uznání zejm. u něm. mluvící části moravskoostravské společnosti.
Jeho projekční kancelář, v níž zaměstnával také řadu nadaných asistentů, se stala vyhledávanou mezi příslušníky zdejší městské honorace a formující se buržoazie. F. N. stavěl domy např. pro majitele realit Dr. K. Krause, lékaře MUDr. H. Kehla, majitele přívozské rafinerie Dr. M. Bóhma, majitele továrny na výrobu lepenky W. Reimanna, advokáta JUDr. K. Richtera, předsedu žid. náb. obce Dr. A. Hilfa aj. 1902 postavil ví. dům, který dodnes patří mezi největší arch. skvosty města. Pro význ. podnikatele A. Wechsberga postavil r. 1907 1. čtyřpatrový dům v Morav. Ostravě. 1909-11 se podílel na přestavbě některých domů na Hlavním (dnes Masarykově) náměstí a na zástavbě sousedního náměstí Franze Josefa l. (dnes Jiráskovo). F. N. byl dodavatelem stavebních a projekčních prací také pro Vítkovické kamenouhelné doly, pro něž stavěl některé obytné domy v Šalomounské kolonii, projektoval budovu ředitelství společnosti či chemické laboratoře koksovny Karolina. Stavební zakázky měl i v sousedním Přívoze a Vítkovicích. Podnikal rovněž jako stavební investor. V 90. letech 19. stol. zakoupil několik stavebních parcel v různých částech města, rnj. na hranici katastrů Morav. Ostravy a Přívozu. 1901-05 zde vystavěl celkem pět jednopatrových činžovních domů poblíž byv. Jirské kolonie. VI. nájemní domy s restaurací vystavěl také na centrálním přívozském náměstí. Po r. 1918 se v důsledku polit, změn stáhl do ústraní a do stavebního vývoje města (až na drobné výjimky) již nezasahoval; přestěhoval se do Vídně, do Morav. Ostravy se vrátil až 1926.
Dílo (je uváděn pouze výběr významnějších ostravských staveb realizovaných dle projektů techn. kanceláře F. N. či provedených jeho stavební firmou; v závorce je uvedeno č. popisné objektu, lokalizace dle současného stavu názvů ulic, r. dokončení stavby, případně pozn., že objekt byl již demolován (d.); není-li uvedeno jinak, jedná se o budovy v katastru Morav. Ostravy):
Dům s hotelem a hostincem E. N. (37, Masarykovo nám., 1891); vila Dr. H. Kehla (868, Střelniční, 1892, d.); nájemní dům Dr. K. Krause s kavárnou Austria, později Fénix (146, nám. Msgre Šrámka, 1892); [není autorem stavby] budova městské hasičské zbrojnice (886, Smetanovo nám., 1892, d.); [není autorem stavby] nájemní a obchodní dům prof. J, Hadaszczoka (910, Nádražní, 1893, d); Německý dům - Deutsches Haus (951, Nádražní, 1895, d.); ředitelství Vítkovických kamenouhelných dolů (979, Smetanovo nám., 1895); vila Dr. K. Richtera (1037, Mlýnská, 1897); vila Dr. M. Böhma (1042, Pfívozská, 1897); nájemní a obchodní dům K. Witteka (Přívoz 532, Ná-dražní/Mariánskohorská, 1898); nájemní dům F. Boleslawského (1085, Přívozská, 1898); kancelářský a obytný dům W. Reimanna (1105, Nádražní, 1898, d.); nájemní dům M. Mikové s kavárnou Union (52, Masarykovo nám., 1898); ev. fara (1188, Husovo nám., 1901) [není autorem stavby]; nájemní dům Dr. A. Hilfa (1190, Mánesova, 1901, d.); obytný dům F. N. (1229, Českobratrská, 1902); budova městské jízdní policie (1232, Karvinská, 1903, d.); budova Spořitelního družstva pro úředníky MOEL (1241, Křižíkova, 1903, d.); nájemní dům W. Haase a G. Spitzera (1257, Na Hradbách/Sokolská, 1903); skupina dvou nájemních domů F. N. s restaurací (Přívoz 732 a 733, nám. Svatopluka Čecha/Nádražní, 1903); nájemní a obchodní dům A. Wechs-berga (105,28. října, 1907); chemická laboratoř koksovny Karolina (1319, byv. prům, zóna Karolina, 1907, d.); nájemní a obchodní dům S. Rotha (38, Masarykovo nám., 1910); žid. synagoga (Vítkovice 1198, Halasova/Kutuzovova, 1911, d.); nájemní a obchodní dům l. Schmelze (284, 28. října/Nádražní, 1911); nájemní dům F. Šmolky (1471, Zahradní, 1911); hotel Garni (Royal) s kavárnou (1476, Reální, 1911); hotel H. Langera (283, Jiráskovo nám., 1911); nájemní a obchodní dům N. Juhla (36, Masarykovo nám., 1911); nájemní a obchodní dům F. Kramera (6, Masarykovo nám./Střelniční, 1912); nájemní a obchodní dům E. Bergera (1459, Masarykovo nám., 1912); nájemní dům M. Poppové (10, Kostelní/Střelniční, 1913) [není autorem stavby].
Lit.:
70. Geburtstag. In: Ostrauer Zeitung 9. 9. 1930, 207, 2; Barcuch, A. - Rohlová, E.: Místopis starého Přívozu, In: Ostrava 16, 230; E, N. - gestorben. In; Ostrauer Zeitung 9. 8.1896, 91, 3; Jiřík, K. (ed.): Dějiny Ostravy. Ostrava 1993, 565-566; Vybíral, J.: Zrození velkoměsta. Architektura v obraze Moravské Ostravy 1890-1938. Ostrava 1997; Zatloukal, P.: O Moravské Ostravě jako „rezervaci" architektury pozdní secese a art déco. In: Ostrava 18, 164-168; Kle-novský, J.: Židovské památky Ostravy. Brno -Ostrava 1997-1998, 20-24; Barcuch, A. - Rohlová, E.: Místopis starých Vítkovic. In: Ostrava 20, 293; Zatloukal, P.: Příběhy z dlouhého století. Architektura let 1750-1918 na Moravě a ve Slezsku. Olomouc 2002, 389.
Radoslav Daněk
[zdroj: 1/ Daněk, R. Emanuel In: NEUMANN, žid. rodina podnikatelů In: Biografický slovník Slezska a severní Moravy 4. (16.), Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta a Ústav pro regionální studia, Ostrava 2003, 75-76.
2/ Daněk, R., Felix In: NEUMANN, žid. rodina podnikatelů In: Biografický slovník Slezska a severní Moravy 4. (16.), Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta a Ústav pro regionální studia, Ostrava 2003, 76-77.]