Stránky jsou pokusem o shromáždění všech dostupných informací o životě a díle ostravského architekta Felixe Neumanna.
Jaroslav Němec
Ostravský architekt a stavitel
narozen: 10. 9. 1860 Radvanice (m. č. Ostravy)
zemřel: 5. 6. 1942 Moravská Ostrava (m. č. Ostravy)
Ačkoliv Felix Neumann byl především obchodník, který se v první řadě choval jako podnikatel a tudíž svou originální tvorbu příliš ve svých stavbách neuplatňoval, plnil především přání zákaznika, jsou jeho stavby milými klenoty ostravské architektury.
Svou přízeň dělil mezi secesi, neobarok a neorenesanci. Nové trendy evropského vkusu zaznamenával velice rychle a osobitě. Možná právě proto se stal vyhlédavaným stavitelem, jenž za sebou zanechal mnoho staveb.
V ateliéru – stavitelské firmě Felixe Neumanna pracovala řadu nadaných asistentů, např. Adolf Dočkal a předčasně zemřelý architekt Paul Waller (1870–1902) – předseda ostravského spolku "Bauhutte" (zvolen v r. 1901 při zakládající chůzi). Na přelomu 19. a 20. st. byl ve firmě jako stavbyvedoucí zaměstnán ing. Viktor Sonnenschein (1873–1942), otec významné architektky Elly Oehler / Olárové (1905–1953), v letech 1934–1940 předseda ostravské Židovské náboženské obce.
Felix Neumann byl syn Emanuela Neumanna a jeho ženy Karoliny (roz. Loew). Po celý život zůstal svobodný a bezdětný. V r. 1869-76 absolvoval vyšší reálku v Opavě. Architekturu vystudoval na vídeňské Vysoké škole technické (prof. H. V. Ferstel a prof. K. König) a na technice v Berlíně. Praktikoval u vídeňského stavitele W. Stiassneho, později u berlínských architekta H. Kaysera a K. V. Grossheima. 1889 se vrátil do Moravovské Ostravy, kde v květnu příštího roku otevřel vlastní stavební firmu.
Felix Neumann byl první civilním architekt na Moravě a první židovský stavitelem na Ostravsku. 1890–1918 se významně podílel na výstavbě města a jeho architektonické podobě. Záběr jeho tvůrčí činnosti sahal od pozdního historismu až k pozdním fázím secese, do ostravského prostředí s sebou Felix Neumann přinesl řadu impulzů soudobé německé velkoměstské architektury (severská neorenezance, klasicizující variace). Stal se jedním z nejvýznamnějších ostravských tvůrců dekorativní secese. 1892 přihlásil svůj projekt do soutěže na stavbu Německého domu. Výtězný návrh vynesl autorovi uznání zejména u německy mluvící části moravskoostravské společnosti.
Jeho projekční kancelář se stala vyhledávanou mezi příslušníky zdejší městské honorace a formující se buržuazie. Felix Neumann stavěl domy např. pro majitele realit Dr. K. Krause [není autorem stavby] , lékaře MUDr. H. Kehla, majitele přívozské rafinerie Dr. M. Böhma, majitele továrny na výrobu lepenky W. Reimanna, advokáta JUDr. K. Richtera, předsedu židovské náboženské obce Dr. A. Hilfa aj. 1902 postavil vlastní dům, který dodnes patří mezi největší architektonické skvosty města. Pro významné podnikatele A. Wechsberga postavil r. 1907 první čtyřpatrový dům v Moravavské Ostravě. 1909-11 se podílel na přestavbě některých domů na Hlavním (dnes Masarykově) náměstí a na zástavbě sousedního náměstí Franze Josefa I. (dnes Jiráskovo) Felix Neumann byl dodavatelem stavebních a projekčních prací také pro Vítkovické kamenouhelné doly, pro něž stavěl některé obytné domy v Šalomounské kolonii, projektoval budovu ředitelství společnosti či chemické laboratoře koksovny Karolina. Stavební zakázky měl i v sousedním Přívoze a Vítkovicích. Podnikal rovněž jako stavební investor. V 90. letech 19. stol. zakoupil několik stavebních parcel v různých částech města, mj. na hranici katastrů Moravavské Ostravy a Přívozu. 1901-05 zde vystavěl celkem pět jednopatrových činžovních domů poblíž byvalé Jirské kolonie. Vlastní nájemní domy s restaurací vystavěl také na centrálním přívozském náměstí. Po r. 1918 se v důsledku politických změn stáhl do ústraní a do stavebního vývoje města (až na drobné výjimky) již nezasahoval; přestěhoval se do Vídně, do Moravské Ostravy se vrátil až v r. 1926.
[Zdroj: Daněk, R. Felix In: NEUMANN, žid. rodina podnikatelů, in: Biografický slovník Slezska a severní Moravy 4. (16.), Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta a Ústav pro regionální studia, Ostrava 2003, 76-77.]
[zdroj: Zatloukal, P., O Mor. O. jako "Rezervaci" arch. pozdní Secesa a Art déco, in: Ostrava, Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska, sv. 18, nakl. Tilia, Šenov 1997, 164-165]
[zdroj: Vybíral, J., Zrození velkoměsta, vyd. Era ve spolupráci s Národním památkovým ústavem, územní odborné pracoviště v Ostravě, třetí upravené vydání, Šlapanice 2003, 41-42.]
[zdroj: Zatloukal, P.; Wahla, I.; Šlapeta, V.; Potůček, J.; Pelčák, P.; Jakubcová, A., Elly Oehler/Olárová – Oskar Oehler/Olár / Architektonické dílo, Obecní dům Brno, 2007, ISBN 978-80-254-0967-1]
Židovský architekt Felix Neumann se významně podílel na přeměně centra Ostravy na přelomu 19. a 20 století.
Existují architekti, kteří po sobě zanechají výraznou stopu v podobě extravagantního, neobvyklého nebo převratného díla. A na druhé straně je řada architektů, jejichž díla spíše jen zapadnou do konkrétní doby či převládajícího stylu. Mezi spíše ty druhé patří ostravský stavitel Felix Neumann, který žil v letech 1860 až 1942. Ve své době byl jedním z průkopníků historizujících stylů v Ostravě, ovšem jeho stavby dnes spíše nenápadně spočívají mezi jim podobnými domy. Jejich nenápadný půvab se však dá trochu přirovnat k dobré hudbě. Ničím nešokují a nepoutají na první pohled, pokud však kolemjdoucího zaujmou, dokáží jeho zrak upoutat na dlouhou dobu řešením, konstrukcí či formou své stavby.
Německý dům musel zmizet za trest Ne že by však Felix Neumann nepostavil v Ostravě také objekty, které budily pozornost a poutaly i určitou nevšední okázalostí. Takovým dílem byl například jeho Německý dům, stávající svého času v dnešní proluce v Nádražní ulici vedle dnes stále nefungujícího obchodního domu Ostravica, dříve Textilia.
Pokud by stál ještě dnes, byl by jistě významnou a ceněnou architektonickou památkou. Milovníci dobré architektury mohou však tuto stavbu obdivovat jen na starých zachovaných fotografiích. Už totiž neexistuje.
Německý dům byl nejprve poničen spojeneckými bombami a poté musel kvůli názvu i předválečnému poslání zmizet po osvobození v rámci trestu vítězů. Rozebírali ho do roku 1946 sami zajatí ostravští Němci. Také jiné zajímavé stavby Felixe Neumanna se nedochovaly. Domy na náměstí poničily americké bomby Dílu ostravského architekta se nebývale populárně věnují internetové stránky, jež vytvořil ostravský výtvarník Jaroslav Němec. Ten se snaží představit veškerou Neumannovu tvorbu a vše dostupné o jeho životě. A tak se čtenáři webu mimo jiné dozví, že Neumann postavil několik domů na Masarykově náměstí, mezi nimiž byl i vůbec první vícepatrový dům v tomto centru města.
Některé tyto jeho domy rovněž poničily bomby. Jedním z jeho domů na hlavním náměstí je také bývalá kavárna Union a donedávna sídlo ostravského loutkového divadla. Několik domů ovlivněných nastupující secesí postavil Neumann i na Jiráskově náměstí. Především gotizující fasádou z režných cihel je zajímavý dům bývalého ředitelství Vítkovických kamenouhelných dolů na Smetanově náměstí. Vystavěl také první podobu obchodního domu Rix, který měl ve své době pobočku i v Praze. Stavěl také vily a hotely Na ostravské Černé louce nedaleko městské tržnice stojí pozoruhodná secesní vila nazvaná Tereza. Patřila významné pivovarnické židovské rodině Strassmannů, která provozovala a poté i vlastnila německý měšťanský pivovar. Zajímavou stavbou Felixe Neumanna je dvoupatrový rohový dům na komplikované křižovatce městských tříd a hranici mezi bývalými samostatnými obcemi Moravská Ostrava a Přívoz. Dvoupatrový dům tvoří ostroúhlé nároží bloku a dům uzavírá urbanistickou kompozici města Přívozu proslulého vídeňského architekta a urbanisty Camilla Sitteho. Neumann postavil i hotel Gami, později Royal u Jiráskova náměstí, který dnes slouží jako studentská menza.
Felix Neumann byl podle historiků obchodník, který se v první řadě choval jako podnikatel. Jeho stavby však jsou milými klenoty ostravské architektury ve stylech secese, neobaroka a neorenesance. Nové trendy evropského vkusu zaznamenával velice rychle a osobitě. Možná právě proto se stal vyhledávaným stavitelem. Tyto nové impulsy získal také při svém studiu architektury na vídeňské Vysoké škole technické a na technice v Berlíně. Po návratu v Ostravě otevřel v roce 1890 vlastní stavební firmu.
Felix Neumann měl dobré zázemí. Jeho otec Emanuel Neumann byl majitelem radvanického pivovaru a několikrát starostou této obce, dnes obvodu Ostravy. Ve vlastním domě na dnešním Masarykově náměstí si zřídil hostinec, později hotel Gambrinus. Byl právě v prvním vícepatrovém domě, který postavil na náměstí jeho syn. Ten se stal ve své době prvním židovským stavitelem na Ostravsku. Felix Neumann přinesl do Ostravy řadu impulzů soudobé německé velkoměstské architektury a stal se jedním z nejvýznamnějších ostravských tvůrců dekorativní secese. Projekční kancelář Felixe Neumanna se stala vyhledávanou mezi příslušníky ostravské městské honorace a formující se buržoazie. V letech 1909–11 se Neumann podílel na přestavbě řady domů na dnešním Masarykově náměstí a na zástavbě sousedního náměstí Franze Josefa I., dnes Jiráskově náměstí. Po roce 1918 se německý stavitel stáhl do ústraní a přestěhoval se do Vídně, v roce 1926 se však do Ostravy vrátil. Zemřel v roce 1942.
[zdroj: Broulík, Petr, Neumann - nenápadný průkopník, MF DNES Regionální mutace - severni Morava a Slezsko, 28. 2. 2008.]
[zdroj: Broulík, Petr: Výtvarník kvůli "baráku" pátrá po díle architekta, in MF Dnes Regionální mutace - severni Morava a Slezsko, 3. 4. 2008.]
[zdroj: Broulík, Petr: Architektovo dílo přibližuje internet, in MF Dnes Regionální mutace - severni Morava a Slezsko, 3. 4. 2008.]