Vliv židovských obchodníků a bankéřů na město Ostrava se datuje od třicátých let devatenáctého století. V roce 1835 získala zdejší hutě do vlastnictví rodina Rotschildů. Židovský bankéř Salomon Mayer Rotschild se později spojil s bratry Guttmanny z Lipníka nad Bečvou, z čehož později vznikla firma Vítkovické horní a hutní těžířstvo, ve své době největší podnik svého druhu ve střední a východní Evropě (dnes akciová společnost Vítkovice). Zvýšené požadavky na počet pracovníků s sebou přinášel mohutné zalidňování oblasti, což s sebou přinášelo i mnoho obchodních příležitostí. Počátkem 20. století patřily dvě třetiny všech živností, obchodů a hostinců židovským podnikatelům. Provozovali mj. obchodní domy (Bachner, Rix, Borger, Schön, Nesselhort), banky a hotely (Löwenrosen, Süss, Palace, Textilia), pivovary a sladovny (Strassman) i chemičky (Markovits, Böhm, Posnansky & Sterlitz). Za první republiky se Ostrava stala doslova židovským centrem republiky. Od roku 1920 byla sídlem exekutivy zemské sionistické organizace Hechaluz, centrálu zde měla i Židovská mládežnická organizace a prezídium Židovské strany v ČSR hlavní kancelář. Pak ale přišel rok 1939. Sedm templů i mnoho dalších důležitých židovských budov lehlo popelem. Podniky přebírali do zprávy němečtí "důvěrníci". Pod přímým vedením nacisty Adolfa Eichmanna bylo v listopadu 1939 transportováno 1223 židovských mužů do Niska. Následovaly další cesty do koncentračních táborů a vraždění. Z původních deseti tisíců obyvatel židovského původu jich během války osm tisíc zahynulo. Do města se po válce vrátilo kolem pětistovky přeživších, z nichž většina odjela do Izraele. Dnes se v Ostravě k židovské národnosti hlási sotva padesátka lidí...
[zdroj: kehila-ostrava.cz]
[zdroj: kehila-ostrava.cz]
